Den osmý - sobota

Ráno musíme vstát dřív a dobalit. Není to žádná legrace, protože venku je ještě tma, týden sportů v těle a povídání s kamarády dlouho do noci. Zvládáme však všechno skvěle.Čeká nás poslední snídaně a odjezd domů. Horám je zřejmě líto, že odjíždíme, protože se s námi loučí opravddu "echtovní" mlhou. Autobus na nás v devět na parkovišti opravdu čekal, takže v 10:30 jsme v Hradci u školy. Rád bych řekl, že všichni šťastní a zdraví, ale s tím zdravím to zas tak pravda úplně není, protože i chatař se vyjádřil výstižně: "Šel jsem v noci chatou a připadal jsem si spíš, jak v plicním sanatoriu." Až na tuhle "drobnost" se k nám ale Rampušák zachoval skvěle a ten týden jsme si užili.